Satsang přepis 30.8.2003 VEČER – JÍLOVIŠTĚ

Již 14 dní si říkáme o dotazování po Já.
Tělo neříká o sobě: „Já jsem tělo.“
Svět nikdy neříká: „Já jsem svět.“
Ani vaše smysly zrak, sluch, čich, hmat, chuť nikdy neřeknou:
„Já jsem zrak .“ nebo „Já jsem sluch.“
Kdo říká: „Tohle je svět.“?
Já říkám: „Tohle je svět.“.
Svět sám neříká: „Já jsem svět.“
Vy říkáte: „Tohle je svět.“

Já. Já říkám.
Co to je, to já?
Tělo neříká: „Já jsem tělo.“
Kdo to říká?
Já říkám: „Tohle je moje tělo.“

Kdo to říká?
Já.

V hlubokém spánku není tohle já.
Není tam, a proto tam není tělo.
Není tam, a proto tam není svět.

Tohle já znamená tělo, tohle já znamená svět.

Svět nemá žádný problém, ani vaše tělo ne.
Svět nemá žádné problémy, a vaše tělo také nemá žádné problémy.
Takže ve světě žádný problém není, ani ve vašem těle ne.
Ten problém je tohle falešné já.

Každý člověk se snaží řešit problémy myšlením.
Myšlenky se mění a vy si myslíte, že jejich řešením je mysl.
Ale je tam pořád to falešné já.
Nesprávné já vytváří problémy v těle i ve světě.
A my tedy přemýšlíme o těle a o světě a ne o tom nesprávném já.
Ve světě, ani v těle, ani v božském Já není žádný problém.

Božské Já je pořád stejné.
Falešné já je připoutané k tělu, falešné já je připoutané ke světu.
Takže, ten problém je ta připoutanost.

V hlubokém spánku není žádná připoutanost.
Odstraňte připoutanost k tělu a ke světu svým úsilím.
Připoutanost je jenom kvůli falešnému já.

Máte-li klid, pak nejste připoutáni ani k tělu, ani ke světu.
Ale myšlenky tam jsou, ale nejste k nim připoutáni.
Pokud je tam falešné já – okamžitě připoutanost.
Takže vždycky, když jste k něčemu připoutáni,
je to proto, že je tam falešné já.
Když nejste připoutáni k ničemu, je tam klid nebo božské Já.

Každý zná zážitek Já, ale neví, že je to to božské Já.
Štěstí, radost, láska, naplnění – to jsou všechno projevy božského Já.
Ale my tyhle zážitky okamžitě zase ztrácíme,
takže nerozumíme plně tomu božskému Já.
Ono je v nás pořád, neustále pracuje.
Nikdy nepřichází, ani neodchází.

Vnitřní Klid je božské Já.

Za tím Klidem nic není.

Vnitřní Klid je božské Já.

Přemýšlejte sami o tom klidu.
Ten Klid je sám o sobě,
nepřichází díky vaší mysli nebo díky vašemu úsilí.
To jenom mizí naše mysl a naše úsilí
a nejsme připoutáni k myšlenkám.
Takže nepřipoutanost k myšlenkám a nepřítomnost úsilí –
– tím získáváme klid.
K realizaci Já nepotřebujete ani žádné myšlenky, ani žádné úsilí.
Musíme být nepřipoutaní.
Nepřipoutanost k mysli a k egu.

Ta nepřipoutanost je ve vnitřním klidu přirozená.
Pokud přemýšlíte o svém těle a o světě,
pak není šance ty myšlenky odstranit.

Takže buďte v klidu.

Není třeba nějak mysl odstraňovat.
Řešením všech našich životních problémů a problémů s myslí je vnitřní klid.
Vždycky je tedy důležité rozšiřovat ten vnitřní klid.
Na to rozšíření vnitřního klidu není třeba
nějaké činnosti nebo nějakých myšlenek nebo nějaké práce,
protože vnitřní klid je náš přirozený stav.
To jenom vaše nápady a myšlenky neustále překrývají ten vnitřní klid.

Je lehké dosáhnout vnitřního klidu,
pokud přestanete přemýšlet o svém těle.
Pokud pomyslíte na své tělo, svůj klid okamžitě ztratíte.

Tělo je jenom nástroj mysli.
Mysl je nástroj ega.
Ego je nástroj božského Já.

To všechno se vyřeší vnitřním klidem.
Vnitřním klidem se vyřeší i smrt.
Pokud máme klid nezávisle na těle, působí velikou silou.
Každou práci pak děláme naplno.
S vnitřním klidem je velmi snadné
dělat jakoukoli práci a radostné a neunavíte se při ní,
protože to pracuje duchovní síla Klidu.

Když máte klid, není třeba se modlit.
Není třeba nějakého Boha, když máte vnitřní klid.
Není třeba mít nějakého Guru, když máte vnitřní klid.

Guru a Bůh vám dávají ten klid.
Guru či Bůh nemají žádnou podobu ani jméno.
Ten vnitřní klid, to je Guru a Bůh.

Ten vnitřní klid je Guru.

Ten vnitřní klid je Bůh.

Ten vnitřní klid je božské Já.

V tom vnitřním klidu nevytvářejte žádné myšlenky.
Okamžitě myšlenku pozorujte.
Pokud vznikne, ihned se pokuste tu myšlenku odstranit,
protože ta myšlenka překrývá váš klid.
Pokud ji odstraníte, pak ten klid pořád trvá.

Myšlenky jsou dočasné překrytí.
Pokud máte plnou pozornost, pak vaše mysl to Já nepřekrývá.
Pokud se zapomenete,
tak okamžitě vám mysl překryje váš klid, vaše Já.

Do té chvíle, než budete mít nepřetržitou zkušenost vnitřního klidu,
musíte se pořád snažit odstranit svou mysl.
Potom, co odstraníte svoji mysl, je to velmi přirozené
a není třeba vyvíjet další úsilí.

Na ten vnitřní klid není potřeba mít
nějaké tělesné zkušenosti, nějaké zážitky.
Žádné tělesné zážitky pro ten klid nejsou třeba.

Ten klid je uvnitř vás.

Na ten klid nepotřebujete tělo.
Svět vám klid nemůže poskytnout, tak ani svět nepotřebujete ke klidu.
Mysl vám nikdy klid neposkytne, tak mysl také nepotřebujete ke klidu.

Rozšiřujte neustále svůj klid, pak vám dojde, že jste Bůh.
Mysl nikdy neví, že jste Bůh, protože mysl je iluzorní.

Jenom ve vnitřním klidu a míru víme,
že já jsem Bůh.
Ale plné vědomí Božství není ani ego, ani mysl.

Nemáme myšlenku, nemáme paměť, nepřemýšlíme již dvě hodiny …
Myšlenky plynou, aniž by zanechávaly jakoukoli vzpomínku …
Uvnitř nás máme požehnání, proto nevnímáme čas …