Duchovní cesta Srí Brahmama

Šrí Brahmam se narodil v roce 1944. Už jako malý kluk se trápil smyslem života. K čemu je život, když každý jednou umře? Když mu bylo šest let, rozezněla se v jeho nitru spontánně mantra Óm Nama Šivája, která nepřestávala znít.

Jako pětadvacetiletý spatřil v domě svého přítele fotografii Ramany Maharišiho – velkého indického mudrce. Zmocnila se ho velká touha a rozjel se do 400km vzdáleného Tiruvannamalai, do Ašramu Ramany Maharišiho na úpatí hory Arunáčaly. Nečetl do té doby žádnou duchovní literaturu ani neměl duchovního učitele či gurua. Jeho srdce bylo čisté, protože mantra, která v něm neustále zněla, stírala dualitu v jeho vnímání světa. Dorazil do meditační síně Ramana Ašramu a usedl před podobiznu Ramany Maharišiho. Z vnitřního nutkání se Maharišimu ze srdce odevzdal a odevzdal mu i své touhy. Mohutná síla ho vtáhla dovnitř, zastavil se mu dech, myšlenky zmizely a naplnilo ho ticho a mír. Když po čase vstal, pomalu se mu vracely myšlenky, ale zevnitř už k nim nevedla žádná vazba. Pro mladého školního učitele to byl úplně nový stav. Navštívil Sauris, kterou lidé považovali za osvícenou a dozvěděl se, že jeho realizace Já byla dovršena. Jeho život se naprosto změnil. V následujícím období jeho života byly zbývající tendence, touhy a připoutanosti trvale spáleny silou božského Já. Zbylo jen božské Já.

Lidé, kterým se poštěstí pobýt v blízkosti Šrí Brahmama, zažívají hluboký klid, vnitřní mír a blaženost. Je to stav, který se nedá slovy popsat… Mír, Božské Já, Bůh, Láska…